Pokud budete mít zájem o některý můj výrobek, můžete mi napsat na e-mail: dilnicka-josefina@email.cz.

úterý 23. prosince 2014

.. VÁNOCE 2014 ...

Všem přeji požehnané vánoční svátky.

... vlněné ponožky ... dárek pro tchýni ...
... čepice homelesska pro starší dceru z 18 mic australského merina .... doufám, že s ní bude podle toho zacházeno :-D ...




úterý 18. listopadu 2014

... KONEČNĚ ...

.... jsem nafotila to, co jsem v předchozích několika týdnech upředla a minulý týden a dnes uplstila.

Ve snaze po upředení co nejtenčí příze jsem se pustila do trénování a na to jsem využila několik v minulosti barvených česanců australského merina 21 a 18 mic a jednoho nebarveného ...







Tohle už mám upředené dýl a příze je silnější dvojnitka, ale zkusila jsem si ji pro další práci namotat do klubíček  .... práce to byla zdlouhavá a ani ta klubíčka nejsou moc pohledná, tak uvidím, jak se z nich bude plést,

Pak jsem probrala trošku zásoby přízí, které jsem předla asi před dvěma lety a ze tří   přadýnek,   které spojovala modrá barva  v několika odstínech s odstíny fialové, vínová a šedá, jsem upletla pánský baktus:
Delší dobu mě taky lákají různé druhy šátků/šálů s krajkovým lemem, které jsem obhlížela na Ravelry nebo blozích zahraničních přadlenek. Ale protože jsem si tak úplně nevěřila, tak jsem se pustila do lehčí varianty a z ponožkové příze, protože jsem si něchtěla "ničit" svoji upředenou.

 
 No a na závěr troška plstění.  Na plstěné palčáky jsem se chystala už tak dva roky, dokonce jsem si tehdy udělala i šablonu, jen do  plstění moc nechtělo. Pak jsem uviděla krásné palčáky na blogu  u Soničky a bylo rozhodnuto.  První rukavici jsem pokazila, ale nevadí, materiál z ní použiju na nějaký jiný projekt ..... obě další rukavice už se mi povedly .... teda aspoň já si to myslím.  Nicméně jsou lehoučké, pevné a hřejivé a já už se těším až začne mrznout ....

A moje dnešní plstění???? Hmmmm, nedopadlo zrovna slavně. Udělala jsem si šablonu a pustila jsem se do práce, ale mezi prsty se mi to nějak nevyvedlo a vznikly mi tam  malé dírky, a tak mám prstovou rukavici pouze jednu :-D, ale i tak mám pro ni využití .... skončí jako chňapka v kuchyni ....  A já, poučena  z dnešního nezdaru, se pozítří pustím do dalších a tentokrát, doufám,  už bez dírek.  



středa 12. listopadu 2014

... PRO KAMARÁDKU MÍŠU ...

 Asi před 14-ti dny jsem měla na FB  tento vzkaz od kamarádky   Míši:  

Ahoj Jitko,
snad si na mě ještě pamatuješ - Míša Moudrá z panenek na Dámě. Chci se s tebou spojit ohledně pletení a tvých přadýnek Vrátila jsem se po hodně letech k ručnímu pletení a jsem nadšená.Chtěla bych prosím vyzkoušet tvoje přadýnka....
díky za odpověd
Míša M.

Známe už hodně dávno z panenkářské diskuze na Dámě, ale  nějaký čas jsme nebyly v přímém kontaktu.
Míša mi sdělila, že její oblíbené barvy jsou béžová, hnědá a šedivá a hlavně prý nesmí  vlna kousat  a jinak, že prý to nechá na mně :-DD. Tak jsem se pustila do práce. V hrnci jsem si obarvila   australské merino 21 mic, které chytilo z hnědé hned několik odstínů. 


A pak nastala ta zábavnější činnost .... předení .... a z té vznikla tato přadýnka:

.... celkem jsem upředla 2.489 m o hmotnosti 618 g. 
Pro ty barevné odstíny jsem si ji nazvala "KARAVANA VELBLOUDŮ", protože to už se mi honilo hlavou při samotném předení. Velbloudi mají přece také víc odstínů hnědé ....
 
... zdroj: http://www.archeologienadosah.cz/clanky/stredovek-na-cestach-vyuziti-zvireci-sily-2-dil ...
Přeji krásné a pohodové dny všem, kteří zavítali na tento můj blog!!!!

čtvrtek 25. září 2014

... ČEŠU A BARVÍM ....

O prázdninách jsem dost šila, ale teď konečně zase předu  a předu. Jen jsem se vrhla po  velmi dlouhé době na průmyslově zpracované merino, které jsem barvila někdy před dvěma lety. Neustále to na mě někde padá a překáží, a tak jsem usoudila, že by nebylo od věci s ním něco udělat než zasáhnou  moli :-D .... ale o tom příště. 

Nicméně nedávnou jsem se na sebe hodně, ale  zdravě naštvala a to když jsem u Vlaďky viděla zase tu její barevnou nádheru a rozhodla jsem se, že ji musím alespoň trošku dohnat :-)   

Při houbaření jsem čistě omylem v lese narazila na krušinu a tak jsem si příště do lesa s sebou vzala igelitový sáček a donesla si domů trochu bobulek.  Další cesta za přírodninami byla už plánovaná a s vydatnou pomocí manžela jsem si domů přinesla nějaké bezinky, květ rákosu, list lupiny, jeřabiny, na zahrádce jsem oškubala poslední květy afrikánů a z plechovky vytáhla nějaké nasyslené cibulové slupky .... a začala jsem vařit "ty svoje jedy" :-D

A tady je výsledek mého snažení:


Myslím, že barvičky dopadly docela dobře, tedy aspoň já jsem spokojená. Jen je škoda, že toho není víc, ale to nevadí, za rok budu pokračovat. Už teď jsem si totiž začala dělat takovou svoji soukromou mapu s popisky kde  co roste, abych příště šla najisto. 

Přírodní barvení je opravdu úchvatná věc  téměř nic to nestojí  a barvy jsou kouzelné. Chce to jen vědět čím barvit a kde to najít.  Nejúžasnější na tom je, že člověk nikdy neví co přesně za barvu z toho hrnce vytáhne. 

Např. z listů lupiny je  žlutá a po přidání zelené skalice je z ní krásná žluto-zelená. Rákos mi dal s kamencem barvu spíš khaki a se skalicí jasnější zelenou.  Krušinová je v mém případě krásná zeleno-šedá. Jeřabin jsem moc neměla, ale i tak mám pěknou světle naoranžovělou barvičku. Bezinková je od úchvatné hnědo-vínové až po světloučkou vínovou.  A o kouzelné  zlaté cibulové ani nemluvím. 
  
A nakonec se musím ještě pochlubit.  Před svou cestou do Čech mi Eliška  nabídla, že by mi dovezla rouno z jejích oveček.  S nadšením jsem souhlasila, protože jsem toužila už delší dobu vidět surové jemné merino  na vlastní oči. A musím říct, že to je taková nádhera, která se vůbec nedá srovnat s tím sterilním vatovitým průmyslovým česancem, který tak důvěrně znám.  Jako bonus mi Eliška do balíčku přiložila eukalyptovou větvičku pro moje pokusničení s eko tiskem. Balíček jsem otvírala téměř se zatajeným dechem a zatím se na tu krásu chodím jen uctivě dívat, ale nebojte už brzy se do pustím do zpracovávání. 



Eliško, ze srdce ti děkuji ♥ a jsem moc ráda, že i tobě se líbí můj dáreček.  Andělku jsem tvořila s tím, aby ochraňovala tebe i celou tvojí rodinu a aby nosila jen samé štěstí. Červená barva je prý proti uhranutí ....



sobota 19. července 2014

.... LEN, VLNA, MUZEUM ...

V  minulosti jsem zmiňovala, že stále předu a předu ... nic se nezměnilo a v této úžasné a velmi návykové činnosti pokračuji jak jen to jde.  Z vlny jsem naposledy zpracovávala opět předloňský načesaný materiál, který čekal uskladněný, v kvalitním pevném igelitovém pytli a řádně zabezpečený proti nezvané molí návštěvě, až  na něj příjde řada. Tentokrát  to byla opět kříženka zwartbles, ale v tmavěhnědé barvě. 

... opět jsem se snažila o tenkou dvounitku a tato příze má ještě tu zvláštnost, že se v ní prolíná několik barev ... přes šedou, oříškovou až k tmavěhnědé .... Pletenina bude vypadat zajímavě. 
Od vlny jsem si na chvilku odskočila ke lnu a hned jsem obhlédla zásoby a zjistila jsem, že mám nejen nebělený, ale i bělený a zrovna tak nebělené a bělené konopí (cca 1/2 kg) a k tomu ještě bambus.  Pro své předení jsem si vybrala len nebělený a krajkové vřeteno.  Jednak jsem zjistila, že pro příště by se mi hodila přeslice, takže se budu muset zamyslet nad tím, kde ji sehnat a nebo, v lepším případě, jak si ji vyrobit doma. A za druhé, že jak je stoletími ověřené, je nutné len vlhčit. Slintat se mi teda nechtělo :-D, a tak jsem si vedle sebe na stolek postavila sklenici s vodou  a vlhčila jsem si prsty. Předení šlo opravdu skvěle.  Jen příště zkusím  ještě rychlejší převod, abych měla přízi ještě tenčí.  

Včera jsem  i přes to šílené vedro vytáhla rodinu na výlet do nedalekého Trutnova, kde se nachází tkalcovské muzeum  v DOMĚ POD JASANEM.  Zrovna tam totiž probíhal   DEN KRKONOŠSKÝCH ŘEMESEL NAŠICH PŘEDKŮ. Já jsem se ocitla přímo v RÁJI a myslím, že holky taky. Jednak jsem se dozvěděla spoustu zajímavého o zpracování lnu a tkaní v Krkonoších a Podkrkonoší a pak tam probíhaly výtvarné dílny a mohli jsme  si vyzkoušet nějaká řemesla.  Holky nadchlo  drátování, enkaustika, tvorba z bambulek, výroba šperků a přestože máme doma vlny habaděj, tak Leonka si tam udělala vílu. Já jsem si v muzeu vyzkoušela starý tkalcovský stav ... jupííííííííí ... a předvedla jsem předení :-)).
Hodně mě zaujaly vinutky, jen jsem neměla odvahu si to vyzkoušet a pak košíkaření ... to jsou další dvě řemesla, kromě keramiky, která bych se chtěla taky naučit.
Moc děkuji mému báječnému manželovi, který tam s námi vydržel  bez oběda od půl dvanácté do půl čtvrté, přestože mu bylo vedro a i když se mu tam líbilo, tak ty dílny nejsou zrovna jeho šálek kávy. BYL TO SKVĚLE STRÁVENÝ DEN. 
Po návratu domů jsme teprve obědvali ... brambory na loupačku a okurkový salát .... šup do bazénu a večer grilovačka .... prostě SUPER den i přes to úmorné horko. 


... výroba vinutek ... tady jsem po vlně strávila taky hodně času 

... velice šikovná paní, která předváděla tkaní na karetkách ...
.... tkalcovské stavy od Kubáků (Artex) ... konečně jsem je viděla naživo ...

... karetky ...
.... dílnička hlavně pro děti .... práce na kolíkovém stávku, plstění ...

... výklad ke zpracování lnu a možnost vyzkoušet si ...









... předení ... tento kolovrat jsem si vyzkoušela taky :-) 
... kolovrátky Ashford + jeden historický ... 





... enkaustika a naše malá výtvarnice ....
... soustruh na nožní pohon ... žádná elektrika :-D ... 

.... košíkář ... 

... kdo by nevěděl, tak toto je malé lněné políčko ... len bohužel nekvetl ...  

... tvoření z bambulek ... 

Moc Vám všem děkuji za milé návštěvy a krásné komentáře a přeji Vám pohodové letní dny!!!!