.... BARVENÍ PŘÍRODNINAMI III ...

... a pravděpodobně poslední :-) I když se přiznám, že mám ještě chuť znovu zkusit ptačí zob a také "psí víno", ale zatím  na to nějak nezbývá čas. Dnes jsem měla volno, a tak jsem konečně dočesala to, co jsem obarvila  před čtrnácti dny.

První byly na řadě slupky z ořešáku, kde jsem získala v prvním a druhém barvení krásné hnědé odstíny a ve třetím béžovou.  Pak jsme vyrazili na houby  (domů jsme vezli jen 5 hnědých hříbků), ale všichni jsem věděli, že jedeme hlavně na "lov" surovin pro moje barvení. Nejenže jsme  nasbírali nějaké šípky na sušení a hloh, ale domů jsem si převezla i plody černého bezu a trochu ptačího zobu.  Abych nezapomněla ... v lese jsem si nasbírala i březovou kůru z pokáceného stromu a choroš, který na ní rostl. A  takhle dopadlo moje barvení:

Musím říct, že z barev získaných z plodů černého bezu jsem letos opravdu velice mile překvapená ... tolik   krásných  odstínů jsem získala .... Ořešákové slupky vydaly taky krásné barvičky a choroš se nejprve tvářil, že z něj bude barva oranžová, ale nakonec je béžová. No a ptačí zob je zelinkavý, ale na fotce  to není ani moc vidět.  

...choroš ... 

Kousek nepraného česance z právě spřádaného merinoladschaf od Jiřinky Pařilové. Je krásně čisťounké. Tedy část jsem vyprala, ale zbytek jsem pouze vyčistila za pomoci švihacího kartáče a zatím zakonzervovala do plastového pytle, kde čeká na další zpracování. 

... BARVENÍ PŘÍRODNINAMI II ...

Po téměř dvouměsíční pauze jsem zase tu :-D. Nezahálela jsem, ale nějak se mi nechtělo do focení  .....  nejdřív bylo vedro, pak zase čistě náhodou zapršelo, atd. ...  opět jsem barvila a zpracovávala surovou vlnu, kterou jsem si během léta nahamounila.  Své zásoby jsem letos obohatila o merinolandschaf  a vlnu shetlandskou a z ovečky jacob. Měla jsem štěstí, protože všechna vlna byla téměř čistá, a tak jsem ji jen pomocí švihacího kartáče, který ostatně dostal letos hodně zabrat, připravila na další zpracování. Zatím ji mám důkladně zabalenou, aby se k ní nedostali žádní moli a už se moc těším až ji začnu zpracovávat.    

Letos mě velice mile překvapilo listí ořešáku, které mi dalo překrásnou paletu barev ... od hnědočervené, přes odstíny zlaté k  žluté a nazelenalé. Momentálně mám ještě namočenou vlnu ve slupkách ořešáku a jsem moc zvědavá jaké barvičky dají.  

Letos jsem si taky vyzkoušela barvení kupovanými barvivy ... např. kampeškou, které k mému zděšení nedala avizovanou fialovou barvu, ale takovou zvláštní růžovonahnědlou :-), mořena barvířská dala krásnou oranžovou, bixa orellana a santalové dřevo je taky nějaké růžověoranžové  a yellowwood spíš takovou jako smetanovou a nakonec práškové indigo ... To mě potrápilo asi nejvíc. Barvu jsem připravovala podle postupu s otrubami a cukrem a třídenním kvašením, ale barva nic moc.

Na zahraničních blozích jsem viděla barvení květy černé topolovky a to mě nadchlo natolik, že jsem si ho musela vyzkoušet taky.  Nejdřív jsem nevěděla kde k těm květům přijít, doma mám topolovku jen růžovou a ta dává barvu žlutou, pak jsem si koupila i tu černou, ale letos už nevykvetla.  A po té  jsme si vyrazili na prohlídku opraveného Kuksu a já jsem chtěla ještě vidět i jejich bylinkovou zahradu  a k mému překvapení v ní rostlo i značné množství černých topolovek a pod nimi se povalovaly spousty opadaných kvítků ... a bylo jasno, hned jsem si nasbírala a hurá barvit. 

No, pro tento rok bude s barvením nejspíš už konec, i když bych chtěla ještě vyzkoušet bobule psího vína (přísavníku) a pak ještě i černý bez a ptačí zob. Pokud se mi to povede, tak se s vámi určitě podělím o obrázky. 

.... LETOŠNÍ BARVÍŘSKÉ POKUSY .....

Konečně  jsem se dostala k tomu, abych načesala a hlavně nafotila svoje letošní barvířské pokusy :-D  Obarveno mám už delší dobu, ale stále se mi v těch vedrech nechtělo česat ... doma si binec dělat nechci a na dvoře  je odpoledne tak nesnesitelné vedro, že se tam člověku nechce ani projít, natož pak strávit několik hodin s česačkou.  Povedlo se, a tak se můžu trošičku pochlubit ....  teda musím se přiznat, že se chlubím ráda, protože jsem fakt z těch mých barviček nadšená, i když na  Vlaďku stále ještě nemám .... ale lepším se ..... :-D A přestože mám doma ještě spousty krásných barviček Jaquard, tak mě nějak ani nenapadá, že bych je chtěla použít.  Tohle je to správné dobrodružství a velká zábava v jednom.

Milé vlněnky, přeji Vám krásné letní dny a těším se na Vaše barvířské pokusy. Jste pro mě velikou inspirací!!!!

... ČEŠU A BARVÍM ....

O prázdninách jsem dost šila, ale teď konečně zase předu  a předu. Jen jsem se vrhla po  velmi dlouhé době na průmyslově zpracované merino, které jsem barvila někdy před dvěma lety. Neustále to na mě někde padá a překáží, a tak jsem usoudila, že by nebylo od věci s ním něco udělat než zasáhnou  moli :-D .... ale o tom příště. 

Nicméně nedávnou jsem se na sebe hodně, ale  zdravě naštvala a to když jsem u Vlaďky viděla zase tu její barevnou nádheru a rozhodla jsem se, že ji musím alespoň trošku dohnat :-)   

Při houbaření jsem čistě omylem v lese narazila na krušinu a tak jsem si příště do lesa s sebou vzala igelitový sáček a donesla si domů trochu bobulek.  Další cesta za přírodninami byla už plánovaná a s vydatnou pomocí manžela jsem si domů přinesla nějaké bezinky, květ rákosu, list lupiny, jeřabiny, na zahrádce jsem oškubala poslední květy afrikánů a z plechovky vytáhla nějaké nasyslené cibulové slupky .... a začala jsem vařit "ty svoje jedy" :-D

A tady je výsledek mého snažení:

Myslím, že barvičky dopadly docela dobře, tedy aspoň já jsem spokojená. Jen je škoda, že toho není víc, ale to nevadí, za rok budu pokračovat. Už teď jsem si totiž začala dělat takovou svoji soukromou mapu s popisky kde  co roste, abych příště šla najisto. 

Přírodní barvení je opravdu úchvatná věc  téměř nic to nestojí  a barvy jsou kouzelné. Chce to jen vědět čím barvit a kde to najít.  Nejúžasnější na tom je, že člověk nikdy neví co přesně za barvu z toho hrnce vytáhne. 

Např. z listů lupiny je  žlutá a po přidání zelené skalice je z ní krásná žluto-zelená. Rákos mi dal s kamencem barvu spíš khaki a se skalicí jasnější zelenou.  Krušinová je v mém případě krásná zeleno-šedá. Jeřabin jsem moc neměla, ale i tak mám pěknou světle naoranžovělou barvičku. Bezinková je od úchvatné hnědo-vínové až po světloučkou vínovou.  A o kouzelné  zlaté cibulové ani nemluvím. 

  

A nakonec se musím ještě pochlubit.  Před svou cestou do Čech mi Eliška  nabídla, že by mi dovezla rouno z jejích oveček.  S nadšením jsem souhlasila, protože jsem toužila už delší dobu vidět surové jemné merino  na vlastní oči. A musím říct, že to je taková nádhera, která se vůbec nedá srovnat s tím sterilním vatovitým průmyslovým česancem, který tak důvěrně znám.  Jako bonus mi Eliška do balíčku přiložila eukalyptovou větvičku pro moje pokusničení s eko tiskem. Balíček jsem otvírala téměř se zatajeným dechem a zatím se na tu krásu chodím jen uctivě dívat, ale nebojte už brzy se do pustím do zpracovávání. 

Eliško, ze srdce ti děkuji ♥ a jsem moc ráda, že i tobě se líbí můj dáreček.  Andělku jsem tvořila s tím, aby ochraňovala tebe i celou tvojí rodinu a aby nosila jen samé štěstí. Červená barva je prý proti uhranutí ....

Všem  Vám, kteří navštěvujete můj blog,  přeji šťastný a požehnaný nový rok 2014!

Už dlouho  jsem nenapsala ani řádek a ani nepřidala žádnou fotku z mého tvoření, ale přesto jsem neustále něco tvořila.  Upředla jsem několik tisíc metrů vlny ... zamilovala jsem se totiž do "krajkového vřetene" a tak jsem neustále procvičovala tenčí a tenčí  přízi, ale přiznám se, že to jsem nefotila, protože   na přízi v přírodní barvě zas tak nic moc k vidění není .... i když takovou mám nejraději ... tedy hlavně tu z českých chovů.

.... ručně barvená a předená luxusní příze - 50/50 merino a hedvábí Tussah ... Původně jsem uvažovala o tkaném šálu, ale myslím, že jsem  neobarvila dostatečné množství, a tak  už mám nahozeno a pletu.

... tento šál nebo šátek je upletený z české vlny, kterou jsem obarvila slupkami a listy vlašského ořechu. Tenhle typ šátku se mi zalíbil při brouzdání zahraničními blogy, a tak jsem si zamanula, že ho musím uplést. Jeho pletení je velice jednoduché a efektní. 

... ŠÁLKY, ŠÁLY ...

 Tak jsem se pustila do zpracování barveného rouna z předchozího příspěvku. Předla jsem tentokrát na  vysokorychlostní soupravě pro můj kolovrátek Kiwi, která je určena pro předení velmi tenkých krajkových přízí, protože jsem si chtěla uplést krajkový šál/pléd pro chladné zimní večery. Příze se mi podařila skutečně tenoučká a i v tahu docela dost pevná, a tak jsem se mohla pustit do dalšího zpracování.  Pletla jsem na svých oblíbených  hranatých  kruhových jehlicích Knit pro  č. 3,5, které pletou téměř samy :-D a vzor jsem si vybrala  v této skvělé knížce 

... protože šál je pro mě a je docela velký (40 x 230 cm), tak jsem na něm vystřídala všechny bezinkové barvičky ... jen ta namodralá mi jaksi po  zafixování přadena víc ztmavla a je taková šedočerná ...

A nakonec ještě přidávám dva hedvábné šály v poněkud jemnějších barvách.

... BARVENÍČKO, BARVENÍ ...

Minule jsem u Vlaďky viděla jak krásné barvičky dávají bobulky, a tak jsem pochopitelně hned  musela obejít keříky a stromky v okolí, abych si domů také nějakou tu podzimní nadílku donesla. Konečně na jinou barvu než žlutou jsem si dělala laskominky už od léta. Včera jsem využila příznivého počasí (sluníčko a větřík) a pustila jsem se s ohromným nadšením badatele do práce.  Barvičky sice nemám tak krásné jako Vlaďka, ale i tak jsem spokojená. Začala jsem  jeřabinou a bobulkami černého bezu za pomoci kamence, ale pak jsem si říkala, že bych mohla vyzkoušet i jiné mořidlo a do jedné várky jsem přidala ještě zelenou skalici a z fialové bezinkové šťávy jsem dostala docela zajímavou ocelově modrou barvičku. A protože mě přírodní barvení zcela pohltilo, tak jsem ještě použila zvlášť listy   a   slupky z ořechů  - obě barvičky jsou zajímavé  ... a  vše jsem zakončila ještě  jednou várkou z cibulových slupek, kterých se mi tentokrát podařilo nastřádat trošku větší množství. 

Donedávna jsem barvila pouze potravinářskými barvami nebo těmi určenými přímo na vlnu, ale musím přiznat, že tohle je báječné dobrodružství, protože dopředu nevím, co  z té lázně vytáhnu. Už teď se těším na příští rok, protože si to barveníčko určitě víc užiju a začnu hned na jaře.

Mám obarveno a teď už jen zasednout ke kolovratu a šlapat a šlapat ... doufám, že se mi  podařilo obarvit dostatečné množství, protože bych ráda z té bezinkové a ořechové uštrikovala krajkové šály.   

Přeji Vám všem, moje milé, krásné podzimní dny plné pohody a sluníčka!!!!

... ZELENÁ????? ....

Opět jsem pokoušela štěstěnu a snažila jsem se získat zelenou barvu - tentokrát z květu rákosu. Barvila jsem asi před týdnem, ale nějak jsem nestíhala fotit.  Nevím, ale zas v té zelené vidím víc žlutou i když musím přiznat, že se mi tenhle odstín i tak líbí. 

... BARVENÍ ...

Konečně vkládám fotky vlny, kterou jsem barvila někdy před třemi týdny. Tentokrát jsem byla trošku zklamaná, protože mám opět všechno do žlutých tónů ... co naplat. Začínají dozrávat bezinky a  snad budou i houby, a tak uvidíme, co se mi povede vykouzlit.

... barveno zlatobýlem ...

... cibule, ale bylo jí málo, a tak mám opět žlutou ...

... původně jsem zkoušela pampelišku i s kořeny a doufala jsem, že  zrovna mně by se mohla podařit ta magenta, o které jsem četla  ... OMYL ...  nevyšlo to ani náhodou, a tak jsem nakonec zkusila ještě kopřivy .... zelená nic a jen žlutá ....

... na jednom zahraničním blogu jsem viděla krásné barvičky z lupiny (vlčí bob) ... nepodařilo se mi získat větší množství květů, a tak když jsem neuspěla, tak jsem dala opět celou rostlinu  a takhle to dopadlo ...

No nic, žluté mám, že nevím co s ní :-D, ale určitě neházím flintu do žita a zkusím zase něco dalšího - třeba ty bezinky, a taky ještě něco, co mi udělá zelenou.

... PŘÍRODNÍ BARVENÍ ...

Neustále jsem pokukovala u Vlaďky na vlnu obarvenou pomocí přírodních barviv a přemýšlela jsem o tom, že to musím vyzkoušet. Vloni se to nějak nezadařilo, ale tím, že jsem letos propadla eko tisku, jsem  prostě už musela.

Tahle nádhera, tedy alespoň pro mě, vznikla barvením za pomoci ořechového listí. Barvila jsem už upředenou vlnu a musím říct, že mě to neskutečně nadchlo a hned jsem ještě obarvila dvě přadýnka v odvaru z březových listů.

Rozhodně bych ráda ještě vyzkoušela  nějaké jiné listy či rostlinky nebo houby. Letos se mi ještě určitě nepovede všechno, ale začala jsem a to už mě jen tak nepustí. Už teď, díky své barvířské úchylce, všude obhlížím, čím z okolí by se dalo barvit.

Přeji krásný zbytek dne!!!!!!

... EKO TISK ...

Opět troška pokusničení s eko tiskem, který v poslední době zaměstnává moji mysl a nutí mě stále přemýšlet o dalších listech a květech, které by vykouzlily nějaké zajímavé barvy a tvary na látkách. 

První 4 tisky jsou na bavlně a  další 4 fotky je tisk na hedvábnou šálku. Dnes jsem si objednala další materiál na tisk, tak se máte (možná :-D) na co těšit.

Všem přeji krásné letní dny!!!!

... DALŠÍ POKUS S EKO TISKEM ...

Tato technika mi nedává spát, neustále přemýšlím  o tom, které listy a případně i květy by byly nejlepší, které mořidlo použít a pak netrpělivé čekání na výsledek. Tentokrát jsem opět použila listy růže, k nim jsem přidala několik lístků  břečťanu a také eukalyptus. Na ten jsem byla hodně zvědavá, ale červenou mi neudělal, protože jsem nepoužila nejspíš ten správný (eucalyptus cinerea), protože se mi moc líbily jeho červené otisky. A vůbec u nás byl problém sehnat jakýkoliv druh, a tak jsem nakonec musela použít sušený, který mi věnovala paní v  květinářství, protože to byl jediný, který měli.
Tiskla jsem opět na hedvábnou šálku namočenou v roztoku zelené skalice a na ni jsem různě pokladla výše zmiňované listy, které jsem taky nejdřív namočila. Všechno jsem navinula na rezavou trubičku a převázala provázkem a pak asi 2 hodiny vařila v roztoku skalice s octem.  A tady je výsledek mého snažení a musím říct, že tentokrát jsem zase o něco spokojenější, ale rozhodně nekončím a budu pokračovat dál.