Pokud budete mít zájem o některý můj výrobek, můžete mi napsat na e-mail: dilnicka-josefina@email.cz.

středa 21. října 2015

.... BARVENÍ PŘÍRODNINAMI III ...

... a pravděpodobně poslední :-) I když se přiznám, že mám ještě chuť znovu zkusit ptačí zob a také "psí víno", ale zatím  na to nějak nezbývá čas. Dnes jsem měla volno, a tak jsem konečně dočesala to, co jsem obarvila  před čtrnácti dny.
První byly na řadě slupky z ořešáku, kde jsem získala v prvním a druhém barvení krásné hnědé odstíny a ve třetím béžovou.  Pak jsme vyrazili na houby  (domů jsme vezli jen 5 hnědých hříbků), ale všichni jsem věděli, že jedeme hlavně na "lov" surovin pro moje barvení. Nejenže jsme  nasbírali nějaké šípky na sušení a hloh, ale domů jsem si převezla i plody černého bezu a trochu ptačího zobu.  Abych nezapomněla ... v lese jsem si nasbírala i březovou kůru z pokáceného stromu a choroš, který na ní rostl. A  takhle dopadlo moje barvení:
Musím říct, že z barev získaných z plodů černého bezu jsem letos opravdu velice mile překvapená ... tolik   krásných  odstínů jsem získala .... Ořešákové slupky vydaly taky krásné barvičky a choroš se nejprve tvářil, že z něj bude barva oranžová, ale nakonec je béžová. No a ptačí zob je zelinkavý, ale na fotce  to není ani moc vidět.  
...choroš ... 
Kousek nepraného česance z právě spřádaného merinoladschaf od Jiřinky Pařilové. Je krásně čisťounké. Tedy část jsem vyprala, ale zbytek jsem pouze vyčistila za pomoci švihacího kartáče a zatím zakonzervovala do plastového pytle, kde čeká na další zpracování. 

středa 7. října 2015

... BARVENÍ PŘÍRODNINAMI II ...

Po téměř dvouměsíční pauze jsem zase tu :-D. Nezahálela jsem, ale nějak se mi nechtělo do focení  .....  nejdřív bylo vedro, pak zase čistě náhodou zapršelo, atd. ...  opět jsem barvila a zpracovávala surovou vlnu, kterou jsem si během léta nahamounila.  Své zásoby jsem letos obohatila o merinolandschaf  a vlnu shetlandskou a z ovečky jacob. Měla jsem štěstí, protože všechna vlna byla téměř čistá, a tak jsem ji jen pomocí švihacího kartáče, který ostatně dostal letos hodně zabrat, připravila na další zpracování. Zatím ji mám důkladně zabalenou, aby se k ní nedostali žádní moli a už se moc těším až ji začnu zpracovávat.    

Letos mě velice mile překvapilo listí ořešáku, které mi dalo překrásnou paletu barev ... od hnědočervené, přes odstíny zlaté k  žluté a nazelenalé. Momentálně mám ještě namočenou vlnu ve slupkách ořešáku a jsem moc zvědavá jaké barvičky dají.  

Letos jsem si taky vyzkoušela barvení kupovanými barvivy ... např. kampeškou, které k mému zděšení nedala avizovanou fialovou barvu, ale takovou zvláštní růžovonahnědlou :-), mořena barvířská dala krásnou oranžovou, bixa orellana a santalové dřevo je taky nějaké růžověoranžové  a yellowwood spíš takovou jako smetanovou a nakonec práškové indigo ... To mě potrápilo asi nejvíc. Barvu jsem připravovala podle postupu s otrubami a cukrem a třídenním kvašením, ale barva nic moc.

Na zahraničních blozích jsem viděla barvení květy černé topolovky a to mě nadchlo natolik, že jsem si ho musela vyzkoušet taky.  Nejdřív jsem nevěděla kde k těm květům přijít, doma mám topolovku jen růžovou a ta dává barvu žlutou, pak jsem si koupila i tu černou, ale letos už nevykvetla.  A po té  jsme si vyrazili na prohlídku opraveného Kuksu a já jsem chtěla ještě vidět i jejich bylinkovou zahradu  a k mému překvapení v ní rostlo i značné množství černých topolovek a pod nimi se povalovaly spousty opadaných kvítků ... a bylo jasno, hned jsem si nasbírala a hurá barvit. 


No, pro tento rok bude s barvením nejspíš už konec, i když bych chtěla ještě vyzkoušet bobule psího vína (přísavníku) a pak ještě i černý bez a ptačí zob. Pokud se mi to povede, tak se s vámi určitě podělím o obrázky.